KŘÍŽOVÝ VRCH

Křížový vrch vypínající se nad historickým centrem města tvoří po staletí nedílnou, dalo by se říci duchovní, součást města.

Ze zámku se k němu dostanete ani ne za 5 minut vycházkovou chůzí. Projdete-li jižní bránou zámku (resp. dvěma), zabočíte doleva a dáte se podél hradební zdi a kratší alejí přes kamenný most nad říčkou Třebůvkou. Poté, co minete sochu sv. Jana Nepomuckého, projdete podchodem pod hlavní silnicí a hned za ním do leva po kratším schodišti. Zde se už ocitnete na úpatí vrchu před portálem Schodiště mrtvých. Odtud se můžete k vrcholu vydat dvěma cestami. Buď Schody mrtvých ke hřbitovu a kostelu Nalezení sv. Kříže nebo doprava po Křížové cestě vedoucí k sousoší Kalvárie.

 

Schody mrtvých

Schody mrtvých nebo též schodiště mrtvých tvoří přístupovou cestu ke hřbitovu na Křížovém vrchu. Společně se hřbitovním kostelem Nalezení sv. Kříže a lapidáriem byly vyhlášeny nemovitou kulturní památkou.

Schody pocházejí z roku 1575 a byly postaveny Janem z Boskovic.

Schodiště je kryté šindelovou střechou. Vstup tvoří renesanční portál s nápisem „Selig sind die Todten, die im Herr sterben“ (Blaženi jsou mrtví, kteří zemřeli v Pánu). Připojen je letopočet 1575, znak pánů z Boskovic a moravská orlice.

Z dolní části je k nim přístup z jihozápadní strany od kamenného mostu přes říčku Třebůvku, na opačné straně je pak přístup z cesty na hřbitov, ke hřbitovnímu kostelu a lapidáriu.

Křížová cesta

Křížová cesta byla postavena kolem roku 1723. Čtyři barokní kaple s mansardovými střechami lemují cestu ke Kalvárii na Křížovém vrchu. V kaplích byla umístěna zastavení křížové cesty, takzvané Moravskotřebovské pašije.

Křížová cesta začínala ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie, pokračovala přes kamenný most Svatého Jana a poté stoupala na Křížový vrch ke Kalvárii. Z celého plánovaného komplexu staveb vznikla pouze Kalvárie a čtyři barokní kaple Křížové cesty, lemující cestu na Křížový vrch.

Dochovalo se též sousoší Loučení Krista s Pannou Marií umístěné na mostě při zámeckém mlýnu v ulici Jevíčská a sousoší Krista na hoře Olivetské, které se nachází pod Kalvárií.

Sousoší Loučení Krista s Pannou Marií (dvě figury) bylo vytvořeno roku 1722 nákladem zámeckého hejtmana Neudecka. Stojí na soklu umístěném na základové desce, sochy jsou v životní velikosti.

Sousoší Krista na hoře Olivetské (šest figur) je umístěno na stráni pod hřbitovním kostelem Nalezení Svatého Kříže, poblíž Kalvárie. Na současné místo bylo přeneseno ze zámeckého mostku. Autor díla je neznámý, sousoší je zachyceno na vedutě rytce Johanna Adama Denselbacha, z roku 1721.

Křížová cesta je chráněnou kulturní památkou.

Sousoší Kalvárie

Sousoší Kalvárie na vrcholu Křížového vrchu bylo vytvořeno po roce 1730 jako zakončení Křížové cesty.

Kalvárie je z dílny třebovských sochařů Severína Tischlera, Františka Josefa Seitla a snad i Jiřího Pacáka, spolupracovníků a následovníků Matyáše Bernarda Brauna. Trojice křížů s Ježíšem Kristem a dvěma lotry je doplněna postavami Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, sousoším Boha Otce na nebesích a figurami asistenčních andělů po stranách.

Na místě sousoší již v 15. století stávala kalvárie v podobě tří velkých dřevěných křížů, které se dochovali až do současnosti. Jsou umístěny za oltářem v blízkém hřbitovním kostel Nalezení sv. Kříže.

Od sousoší Kalvárie je také pěkný výhled do kraje.

 

Hřbitovní kostel Nalezení sv. Kříže

Ke hřbitovnímu kostelu vede cesta Schody mrtvých. Hřbitov se původně nacházel u farního kostela v centru města, ale roku 1499 byl z nařízení Ladislava z Boskovic přemístěn na blízký Křížový vrch. Podle darování zvonů byla stavba kostela dokončena v roce 1505. Roku 1602 rozhodla městská rada o jeho zásadní přestavbě, která se uskutečnila v letech 1603 – 1605. Vznikla tak trojlodní halová stavba, na jejíž střední loď navazuje presbytář, osvětlovaná vysokými hrotitými okny. Jako stavitel je archívně doložen Andreas Balzer ze slezské Nisy a kameník Christoph.

Do presbytáře byly přemístěny tři dřevěné kříže z vrcholku Křížového vrchu, které byly nahrazeny trojicí kamenných křížů. Z první poloviny 17. století pochází kostelní lavice. Z epitafů, z téže doby, se dochoval jen jeden, s dřevěným rámem. Klenbu a boční zdi presbytáře pokrývají malby J. T. Suppera, dokončené v roce 1755.

Když v roce 1896 byly opravovány dřevěné lavice, zjistilo se, že k vydláždění podlahy byly použity renesanční náhrobníky. Ty byly postupně vyzvednuty a osazeny na vnější stěny kostela a také do nově zřízeného lapidária.

V současnosti je interiér kostela nepřístupný (hřbitov ano).

Lapidárium

Lapidárium se nachází u zadní zdi městského hřbitova na Křížovém vrchu.

Bylo zřízeno v roce 1912 v bývalé kapli sv. Markéty z iniciativy vlastivědného badatele a průkopníka památkové péče Aloise Czernyho, a to za účelem ochrany nejhodnotnějších renesančních náhrobních kmenů. Ve své době to bylo první a tedy jediné lapidárium na Moravě.

Když po roce 1520 začal Kryštof z Boskovic v Moravské Třebové prosazovat reformaci, byly postupně městské kostely zbavovány katolické výzdoby a zaplňovány náhrobky a epitafy bohatých rodin hlásících se k protestantství.

Stejné náhrobky a epitafy musely při rekatolizaci v době pobělohorské ustoupit nové výzdobě. Často byly necitlivě použity jako druhotný stavební materiál, například jako dlažební kameny přímo v podlaze kostela.

V lapidáriu jsou umístěny nejlépe zachované náhrobníky, z nichž kamenickou výzdobou vynikají náhrobní kameny slezské šlechtické rodiny Littwitzů. Další lze také nalézt na vnější zdi hřbitovního kostela Povýšení Svatého kříže.

Samotná stavba bávala hřbitovní kaplí sv. Markéty, přestavěná v empírovém slohu v první polovině 19. století. V interiéru se částečně dochovala fresková výzdoba.

Lapidárium není běžně přístupné, ale je možné do něj nahlédnout skrz zamřížovaný vstup.

 

ADRESA

Zámecké nám.1
571 01  Moravská Třebová

GPS (parkoviště)  49°45'21"N, 16°39'55"E

TELEFON

POKLADNA  +420 461 312 458   pevná linka (jen od dubna do října, v otevírací době zámku)

POKLADNA  +420 731 151 784   mobilní telefon

VEDOUCÍ  +420 733 787 998   Mgr. Jindřich Kos

E-MAIL

POKLADNA   zamek.pokladna@ksmt.cz

VEDOUCÍ   zamek@ksmt.cz

zámek Moravská Třebová

Kulturní služby města Moravská Třebová

www.ksmt.cz
reditel@ksmt.cz
461 311 127

Muzeum Moravská Třebová

www.muzeummoravskatrebova.cz
muzeum@ksmt.cz
461 544 285

Město Moravská Třebová

www.moravskatrebova.cz
461 353 111

Zámecká kavárna

Jakub Zapletal
739 654 174

© Copyright zámek Moravská Třebová 2016     l      tvorba webu: www.bohuslavspacek.cz

ADRESA

Zámecké nám.1
571 01  Moravská Třebová

GPS (parkoviště)  49°45'21"N, 16°39'55"E

TELEFON

POKLADNA  +420 461 312 458   pevná linka (jen od dubna do října, v otevírací době zámku)

POKLADNA  +420 731 151 784   mobilní telefon

KASTELÁN  +420 733 787 998   Mgr. Jindřich Kos

E-MAIL

POKLADNA   zamek.pokladna@ksmt.cz

VEDOUCÍ   zamek@ksmt.cz

zámek Moravská Třebová

Kulturní služby města Moravská Třebová

www.ksmt.cz
reditel@ksmt.cz
461 311 127

Muzeum Moravská Třebová

www.muzeummoravskatrebova.cz
muzeum@ksmt.cz
461 544 285

Město Moravská Třebová

www.moravskatrebova.cz
461 353 111

Zámecká kavárna

Jakub Zapletal
739 654 174

© Copyright zámek Moravská Třebová 2016     l      tvorba webu: www.bohuslavspacek.cz